Společenství vlastníků jednotek je seskupení majitelů či spolumajitelů například bytového domu, které udržuje velmi zvláštní komunitu. Ti lidé v domě se mohou během roku třeba vídat jen občas na chodbách a schodištích, zdraví se na ulici, ale jinak žijí každý svým vlastním životem. Mohou se navzájem navštěvovat a například v malém městě si mohou docela dobře rozumět i co se týče společných jevů týkajících se bydlení. Kupříkladu pokud se potkají na trávníku před domem a diskutují o tom, že by bylo vhodné zateplit jižní stranu domu a revitalizovat lodžie, pak se dohodnou na termínu mimořádné schůze a na programu hlasování SVJ bude právě toto.
Aby toto společenství mohlo bezchybně fungovat, je třeba ustanovit předsedu SVJ, tedy vybrat někoho z řad místních obyvatel, vlastníků bytových jednotek, a ten se pak předsednictví ujme. Takto hovoří teorie, jenže co když se nikdo této funkce ujmout nechce, nebo toho není schopen? Nejsme zkrátka všichni cifršpióni, v domě mohou bydlet třeba samí dělníci nebo technici – strojaři, stavebníci, zemědělští odborníci, lékaři, hudebníci a další profese, které s administrativou nemají mnoho společného, anebo také lidé v seniorském věku, unavení životem.
V takovém případě má svůj význam ustanovit externího správce objektu. Člověka z firmy, která provádí správu domů v komplexním měřítku, tedy co se týče administrativy. Externí správce si bere na starost technické záležitosti, jako jsou revize, stavební práce, opravy či rekonstrukce a také veškerá vyúčtování plateb. Například pohlídá všechny platby do fondu oprav domu, platby za elektřinu ve společných prostorách či platby za dodávku vody nebo dálkového tepla. S externím správcem pak odpadají veškeré starosti a lidé v domě mohou být klidní, že je tu někdo, kdo se o dům stará tak, aby tu nedocházelo k nějakým technickým či legislativním malérům.